top of page

Dobytí Sněžky

"Mami, jaká je nejvyšší hora na světě?" "Mt. Everest" "A pojedeme tam?"


Asi tušíte, kam se mohla konverzace ubírat. Nicméně myšlenka dobytí Sněžky byla vnuknuta a k realizaci měla rozhodně blíž než dobytí Everestu.


Zůstává malinká komplikace v podobě dvouletého synka, ale kočár nakonec zvládne hodně a zbytek snad vyřeší nosítko.


Vyrážíme ráno z Pomezních Bud a poměrně brzy dorážíme na chatu Jelenka. Tady pro děti mnoho atrakcí není.


Děti ale okupují svah před chatou a válejí sudy. Tato zábava se evidentně předává "z generace na generaci". Když se po několika hodinách vracíme, válejí tam sudy už úplně jiné děti, ale se stejným nadšením.



Na Jelence necháváme kočár a Honzík ochotně nastupuje do nosítka. Hned za chatou je prudký stoupák, který má ale dvě výhody. Velkou část stoupání máte rychle za sebou a druhá je, že člověk hned na začátku zjistí, jestli to děti zvládají. Tentokrát zvládají.




"A jsem v Čechách! A jsem v Polsku!" Sláva patníkům. Cesta ubíhá, povídáme si o všem možném.


Kousek pod vrcholem Kačenka spustí, že už ji bolí nožičky a že chce zpátky. Pár dotazů odhalí, že nožičky jí nebolí, ale slíbené borůvkové knedlíky jsou lákavější, než vrchol. Nicméně to ještě ukecáme, odvedeme pozornost a "unavená" Kačka skáče závěrečné schody pod vrcholem snožmo.



Na vrcholu se bohužel žádná sláva nekoná. Fučí, je zataženo a místy leží sníh. Takže na Poštovně dáme horkou čokoládu, pošleme pohled ze Sněžky, prohlédneme novou lanovku a frčíme dolů.


Koneckonců borůvkové knedlíky na Jelence vypadaly moc pěkně a nejen dcerka se na ně těší. :-)





Cestou z Jelenky jdeme jinou cestou a tam je konečně hřišťátko. Dcera je už zmožená, ale Honzík je nadšený. Konečně svoboda.











Na dobytí Sněžky je Kačenka náležitě hrdá. Doufám ale, že Everest jí přejde. :-)

Oblíbené články
Poslední příspěvky

Chci se nechat inspirovat

Archiv
Hledat podle témat
Přidejte se k nám
  • Facebook Basic Square
bottom of page